Tradice bonsajistického umění

Forsithia.jpg
Bonsajistické umění má dávnou tradici, před více než dvěma tisíci lety vzniklo v Číně a později se rozšířilo do Japonska, kde bylo výrazem nábožného uctívání přírody.

 Tehdy lidé věnovali tvarování bonsají mnoho času a tato činnost byla současně meditací, stejně jako meditovali u hotového stromu. Jednalo se však o venkovní bonsaje, které rostly na zahradách. V japonském obydlí se při slavnostních příležitostech vystavila nejkrásnější z venkovních bonsají, ale jen na přechodnou dobu. Postavili ji do zvláštního výklenku zvaném tokonoma. Vedle bonsaje umístili dva předměty – nástěnný obraz (svitek) a další předmět např. pěkný kámen, malou sošku zvířete nebo člověka, který ladil s bonsají tvarem, barvou apod.

Také v současné době při umístění naší bonsaje můžeme její zvláštnost zvýraznit malou doprovodnou rostlinou nebo doplňkem, který se k ní hodí (kámen, figurka apod.) a umocnit tak krásu a zajímavost bonsaje.